Minulý rok jsem viděl první díl a líbil se mi. Nic extra, ale bylo tam pár dobrých momentů. Moc se mi líbil Kapitol, Donald Sutherland a Stanley Tucci. Samotný boj v Aréně nebyl nic moc - ačkoli by se tam měli děti řezat jak psi, tak místo toho byla hlavní hrdinka trochu opatrná a vyhrála jen díky vlastní vyčůranosti. Film mě ale úplně neotrávil, takže jsem se i docela těšil na dvojku.

Osud tomu chtěl a já si v sobotu ve 20:15 (koho sakra napadlo začínat s večerním programem místo v 8, ve čtvrt na 9?) pustil novou mega supr čupr show. Už od prvních billboardů jsem měl obavy - Ano, šéfe! mám rád, rád čtu rozhovory s Pohlreichem, ale tím to končí. Na nože, Šéf na grilu, ten pořad, ve kterém vařil s učněma, to už šlo víceméně mimo mě. Proč? Protože tam Pohlreich nebyl sám, ale měl tam bandu spolumoderátorů, dalších účastníků apod. To mě neba. A bál jsem, že tohle vaření live bude jedna velká sešlost průměrných celebrit a veselých historek z natáčení. Navíc jsem se bál lidí mimo obor = herců, zpěváků apod. Jaké bylo hrůzné překvapení, když do studia naběhla Tereza Kostková, kterou mám víceméně rád, ale tady nemá co dělat.

V článku o knize Firma Johna Grishama jsem zmínil filmovou adaptaci s Tomem Cruisem v hlavní roli. Tu jsem poprvé a donedávna naposledy viděl ještě v dávných dobách, kdy se rodiny scházely před televizní obrazovkou a trávily u ní sobotní večery. Takže jsem si z filmu pamatoval jen jednu jedinou scénu, která je parádní a v knize samozřejmě není.

Jsem fanatický fanoušek seriálu Gilmorova děvčata. Navzdory všem tlakům společnosti, všem posměškům i faktu, že Gilmorky sledujou z 80% ženy a těch zbylých 20% se dělí homosexuální a heterosexuální muže, jsem jejich fanouškem přes deset let. Začalo to v dobách středověku, kdy jsme byli nuceni vstávat v sobotu ráno a koukat na dabovanou verzi a skončili to v roce 2007, v dobách menšího středověku, kdy jsme "vypalovali" DVD a já viděl poslední sedmou sérii v originále. Dnes už na tv nikdo nekouká, nikdo nic nevypaluje, ale Gilmorky jsou v mém srdci pořád. A to jak dabovaná, tak původní verze.

Koho zajímají Hollywoodské trháky, když můžeme mít televizní seriály? Ano, poslední dobou se s nimi trhá pytel a vznikají kusy kvalitní nejen scénářem, ale už také i výpravou, kostýmy a triky. Fantasy boom, který trvá (pro mě nepochopitelně) již přes deset let tak dal vzniknout mnoha seriálům - ale neomezoval bych to jen na fantasy, ale na fantastiku a komiks obecně. Nejsem nějaký seriálový znalec, ale jediný mega úspěšný nefantastický seriál je snad jen House, Dexter a Sherlock.