Hunger Games II

Minulý rok jsem viděl první díl a líbil se mi. Nic extra, ale bylo tam pár dobrých momentů. Moc se mi líbil Kapitol, Donald Sutherland a Stanley Tucci. Samotný boj v Aréně nebyl nic moc - ačkoli by se tam měli děti řezat jak psi, tak místo toho byla hlavní hrdinka trochu opatrná a vyhrála jen díky vlastní vyčůranosti. Film mě ale úplně neotrávil, takže jsem se i docela těšil na dvojku.

A ta byla výborná. A to i přesto, že herecký projev hlavní hrdinky nevnímám jako něco extra. Stejně tak bezpohlavnost mužských hlavních rolí není nic, co by se mnou hnulo - dva méně výrazné ksichty aby člověk pohledal. Ale atmosféra, vedlejší postavy a pointa (která by mě asi neměla překvapit, ale překvapila a potěšila), to je to, co dělá Hunger Games.

Odkaz na recenzi na Dagon.cz zde

A nechápejte mě špatně, ten koncept světa je úplně nelogický a nikdy by nic takového nemohlo fungovat. Diktátorský Kapitol, který ovládá víc jak deset sektorů, ze kterých vybírá děti, které později bojují v Aréně, přičemž vítězové pak obráží sektor za sektorem? Takže se vítězové musí potýkat s pozůstalými lidí, které možná zabili? Vzpoura, ke které film směřuje, by přišla mnohem dřív. Ale je to šumák. Je to úplně šumák, protože film (a asi i kniha) vás postaví před hotovou věc a vy to prostě neřešíte.

Haymitch je týpek :)

Stejně tak neřešíte, že Gale, překládaný jako Hurikán, je postava, která kdyby ve filmu nebyla, nestalo by se vůbec nic. Chyběla by jen iluze milostného trojúhelníku a jeden moment s bičováním, který děj vůbec nikam neposunul. A i to je šumák :) Musíte prostě přijmout film se vším všudy a nepřemýšlet nad zbytečnou okázalostí Kapitolu nebo přehnané pokrytectví jeho obyvatel. Je to dystopie, symbolika převlečená do moderního kabátu pro teenagery. A funguje to. Na mě rozhodně.

PS: výraz hlavní hrdinky na konci filmu ve mně poprvé od dob Pána prstenů vyvolal pocit ve stylu "já chci pokračování HNED TEĎ"... škoda jen, že ho ti šašci po vzoru Harryho Pottera rozdělí na dva díly :/