Firma s Tomem Cruisem

V článku o knize Firma Johna Grishama jsem zmínil filmovou adaptaci s Tomem Cruisem v hlavní roli. Tu jsem poprvé a donedávna naposledy viděl ještě v dávných dobách, kdy se rodiny scházely před televizní obrazovkou a trávily u ní sobotní večery. Takže jsem si z filmu pamatoval jen jednu jedinou scénu, která je parádní a v knize samozřejmě není.

Nelenil jsem tedy a stáhnul si tohle drama z roku 1993, které trvá dvě hodiny a půl (!) a Tomovi zde sekunduje Gene Hackman.

Úvodní část filmu je velmi rychlá. Cruise je na interview, skok, líbá ženu, skok, stěhují se do Memphisu, skok, vybaluje si v kanceláři, skok, jeho zaměstnavatelé kují pikle, skok, do jeho kanceláře vstupuje Gene Hackman jakožto jeho nadřízený... pak se to uklidňují a divák získá šanci vyznat se ději. Nečíst knihu, asi by se mi to tak dobře nedařilo.

Film se drží knihy poměrně věrně - dialogy jsou prakticky totožné a první tři čtvrtiny se hodně drží Grishamovy předlohy. Změny tu samozřejmě jsou, ale všechny jsou ku prospěchu věci. Dokonce mě překvapilo, že scény, které v knize vyzní doztracena, jsou ve filmu dotáhnuty do konce a mají logiku.

Tom Cruise to docela zvládá, ačkoli ty úsměvy alá Top Gun jsou prostě komické. Jeho manželku hraje ta, kterou znáte, ale nevíte jak se jmenuje. Ta je fajn. Gene Hackman je perfektní - jeho postava se postarala o lidskost, která je v knize znázorněna méně nápadně - ale ve filmu to funguje perfektně.

Trochu zamrzí charakter hlavního hrdiny, který se od knižního arogantního sráče mění na uhlazeného klaďnáka s touhou položit firmu do kolen. Jeho interakce s agentem FBI (kterého hraje jako vždy ultraboží a nejlepší Ed Harris) má sice v pár místech koule, ale rozhodně ne takové, jaké předvádí Grisham.

Celkově se mi film hodně líbil, úvod je trošku uspěchaný, ale ty dvě hodiny a půl utečou jako voda. Škoda jen klavírové hudby, která se do drama z právnického prostředí opravdu nehodí.