Třetí lekce

Viktor přišel do vestibulu taneční školy asi deset minut před půl osmou. Výuka klasického tance ve velkém sále byla v plném proudu, kdežto na salsu bylo připraveno jen pět párů. Viktor kývnutím pozdravil Kravaťáka a Bloncku, jak si je v duchu pojmenoval. Kravaťákovi

Ano, jsem to já, kdyby vás to zajímalo. Abych to vysvětlil - bydlím v paneláku a to přinášů nespočet radostí, jako štěkající pes sousedů v sedm ráno, mlátící dveře všude po domě, cesty výtahem s někým, s kým si nemáte co říct a podobně. Jedna z těch srand je i společná sušárna, což si teda nejsem úplně jist, jestli to má každý panelák, ale náš jo. Občas tam člověk někoho potká, ale ten někdo se

Inu, přejděme rovnou k věci (opět přivítám připomínky k překladu, tady si jsem jistý nejméně ze všech)

Jamestown story - I miss you (už ty názvy jsou super!)

Třetí bič. Tady jsem u textu na jednom místě zaváhal hodně, ale pro představu to bohatě stačí :-) Opět skupina Jamestown story, tentokrát se songem Forgotten:

Teď jsem si na sebe ušil hned dva biče. První je ten, že přicházím s prohlášením, že 30 sekund na Mars ani My chemical romance ani Tokio hotel (no ty už vůbec ne) nemá s EMO (Emem?) nic společného. Pokud čekáte, že vám povím, co EMO vlastně je, tak nemám tušení :-) Respektive mám, je to tohle: (ve skutečnosti je to hudební styl s nějakým charakteristickým kytarovým soundem, ale já fakt nevim)

Jamestown