|
Jít v pátek do podniku s názvem obsahující slovo Friday se přímo nabízí. Je to jedna z mnoha frančíz, která se dostala z dalekého západu až k nám. Vše začalo jedním malým barem v New Yorku, a to v roce 1965, který fungoval jako zašívárna pro bachelory s nabídkou grillu a US kuchyně, přičemž ona zkratka znamená "Thank God! It's Friday!".  |
 |
|
U nás to začalo tak nenápadně, hlavně asi přes televizi - nejdřív pořad Jste to, co jíte, kterej byl bohužel pouze o obézních lidech, kterým den co den cpali dušený maso a vodu. Jenomže pak přišlo Ano, šéfe! a s ním Zdeněk Pohlreich, jehož bezkonkurenční osobnost mě osobně přikovala (tehdy ještě) k tv, později k monitoru, nyní k holografickému projektoru.  |
|
Trend velí, že muži mají vařit. V TV je to samej kuchař, žádná kuchařka, gurmánů je více, než gurmánek a emancipace žen dorazila do takovýho bodu, ve kterém se tradiční obraz "máma pere, vaří, uklízí, táta loví mamuta" nenávratně vytrácí.  |
|
Loni jsme byli s /..., tedy v jednom z podniků, které od Zdeňka Pohlreicha v rámci pořadu Ano, šéfe! dostaly tři hvězdy. A letos jsme vyrazili do penzionu U Zběhlíka, který také dostal tři hvězdy. A nebyli jsme sami, koho tam nalákala právě tahle samolepka, takže minimálně jako PR to funguje.  |