Podle receptu

Trend velí, že muži mají vařit. V TV je to samej kuchař, žádná kuchařka, gurmánů je více, než gurmánek a emancipace žen dorazila do takovýho bodu, ve kterém se tradiční obraz "máma pere, vaří, uklízí, táta loví mamuta" nenávratně vytrácí.

Výhodou je, že mě to odjakživa baví (ačkoli učňák mi to vaření hodně znechutil) a dokonce mi to i jde, což je vždycky dobrá kombinace. Ale co mě nebaví, je pečení sladkostí. A proč? Tak zaprvé sladký není až tak moje gusto, zadruhé se striktně musí dodržovat recept. A to je prostě vopruz.

U vaření běžnýho oběda je fajn, že sice musíte dodržovat základní technologickej postup, ale pro vobyč domácí vaření je jedno, jestli tam hodíte žampiony nebo ne... Jirka Babica by mě ze mě radost - mimochodem, Babica je úplně normální ochlasta člověk, co vaří úplně normální jídla. Nedělá z toho raketovou vědu jako Pohlreichova mafie a hned je za sračkovara. Jo, to Láďa Hruška, to je opravdovej mistr...

Ale zpět k tématu. U vaření je fajn ta svoboda, pečení je Hera otroctví. Striktní dodržování nudně napsaných postupů, to není nic pro mě. Vlastně z toho mizí veškerá zábava, která v tom je. A výsledek je navíc hrozně nejistej.

Btw ten Láďa Hruška, to je fakt kentusák :D