Musím se přiznat, že včera jsem se celý den nacházel v podivné náladě, která mě nutila dívat se na krasavici z Heroes, stáhnout si miliony jejích fotek a dokonce si jí vyzdobit i blog...nevím co to jako se mnou bylo, ale tak už jí tam nechám...hezká je, tak co. Každopádně mi náladu zvedla skutečnost, že večer jsem šel s pár (doslova) kluky z nástavby na akci do Matrixu, kde se hrál jungle (asi),

Jsou věci, za které se i dneska stydím. Jedna z nich je ta, že se mi líbí tahle bloncka z Heroes (všimli jste si, že pokud to není Angela, černoška nebo Mexičanka, tak je to v Heroes samá blondýna? Pokud zrovna Clair nemá tmavý přeliv...):

Open class

Od rána měl Viktor pocit, že se na večerní program nijak zvlášť netěší. Náladu mu kazila představa zdvořilostní konverzace s Kravaťákem a Blonckou. A vlastně ani s Kristýnou si toho neměli moc co říct. Ty vole já jsem vážně suchar. Taky

Teprve nedávno jsem si poprvé vyzkoušel hraní po internetu. Dnes jsme to s kamarádem dotáhli téměř k dokonalosti - hráli jsme válečnou hru Operace: Flashpoint a k tomu jsme se dorozumívali přes Skype. Zde je vyprávění o naší (úspěšné...na třetí pokus) bitvě.

Rescue Regina - pětičlenná jednotka

Důstojník (velitel), lehký raketometčík,

Koupil jsem si prsten. Respektive mi ho koupila maminečka (slíbila mi ho onehdá za maturitu a teď mi to bylo připomenuto, když jsem plácnul něco o tom, že si chci koupit nový prstýnek). Chtěl jsem dát fotku, ale bohužel, můj mobilní fotoparát není schopen na tak malou věc ostře zaostřit.

Je to tenký kroužek z chirurgické oceli s nějakým vyrytým ornamentem - je to hrozně kůl věc. Ještě před