Operace Flashpoint - Rescue Regina

Teprve nedávno jsem si poprvé vyzkoušel hraní po internetu. Dnes jsme to s kamarádem dotáhli téměř k dokonalosti - hráli jsme válečnou hru Operace: Flashpoint a k tomu jsme se dorozumívali přes Skype. Zde je vyprávění o naší (úspěšné...na třetí pokus) bitvě.

Rescue Regina - pětičlenná jednotka

Důstojník (velitel), lehký raketometčík, denní speciální jednotka, ostřelovač, voják

Úkol zněl jasně. Zastavit konvoj s ruským důstojníkem uvnitř jednoho z ruských náklaďáků (Uralů). Tato dvě auta byla doprovázena tankem bvp. Bylo nám doporučeno ideální místo k přepadení, ale to velitel Husky nepovažoval za strategicky dokonalé.

Počkali jsme tedy u křižovatky, přes kterou konvoj musel projíždět. Já na silnici rozestavil nálože a nyní stačilo jen vyčkat. Konvoj dorazil, já v pravý čas odpálil nálože a oba Uraly vyletěly do vzduchu...doslova. Bvp však exploze nezásahla. Nebylo však třeba použít raketomet - bvp odjelo neznámo kam.

Po zabití ruského důstojníka jsme se měli přemístit do poměrně vzdálené vesnice Regina. Důstojník nastoupil do džípu, kterým jsme přijeli, já nasedl do civilního vozu značky škoda, zbytek jednotky nás doplnil a my vyrazili vstříc Regině. Oklikou jsme na místo dojelo a doplazili se na kopec, odkud byl výhled na celou vesnici. Velitel si přál oblast nejprve prozkoumat dalekohedem a poté určit nejlepší strategii na útok. Ostřelovači však uklouzl prst a vesnice spustila alarm. Nebyl čas na nějakou taktiku, zůstali jsme ležet na kopce a stříleli dolu do údolí pod námi. Než se ruské jednotky stačily vzpamatovat, většina jejich skupiny byla pozabíjena. Ostřelovačova chyba však znamenala smrt nejen pro něj, ale i pro raketometčíka, kterému jsem po jeho smrti sebral M16- došly mi náboje - i raketomet a dál jsem pálil společně se dvěma přeživšími do údolí.

Když jsme pobili všechny, které jsme viděli, pomalu jsme se přemístili na kraj vesnice. Kryt za rodinným domem přemítal velitel jak dál. V Regině se měl totiž nacházet jeden z našich, kterého jsme měli zachránit a dopravit ke břehu ostrova Everon. Než se vymyslel plán dalšího postupu, člen naší skupiny se snažil dostat do středu vesnice, když narazil na početnou skupinu ruských vojáků, která se po celou dobu ukrývala za vzdálenějšími domy. Přežil první i druhý i třetí zásah. Padl na zem celý od krve, snažil jsem se ho krýt, ale bylo pozdě.Možná by to dopadlo dobře, kdyby zraněnému nedošly náboje a já viděl na nepřítele, který po něm znovu vystřelil. Čtvrtá kulka ho dorazila. Krčil jsem se tedy za zdí a čekal na velitelovo rozhodnutí.

Jediná možnost byla pokusit se dostat do prázdného tanku, který stál na kraji vesnice, v tuto chvíli díky zmatku nehlídán. Oba jsme vyrazili a díky štěstí ve zdraví do stroje doběhli. S tímhle železným strojem se nám ulevilo. Chráněni pancéřem jsme zajeli nebo postříleli zbytek ruského mužstva. Našeho člověka jsme později našli živého a zdravého v jednom ze stanů.

Vyrazili jsme ke břehu. Cestou nás překvapilo bvp, které jsme díky zkušenému manévrování velitele a mé přesné mušce po dvou ranách zničili. Dál už nás nečekal větší problém, krom skupiny nepřátel hlídající přístav. Byl mezi nimi i jeden raketometčík, ale ten se netrefil. Nastoupili jsme do lodi a vypluli.

Nevšimli jsme si však ostřelovače, který číhal na kopci...

Mise tedy byla splněna. Mise to byla kvalitní, s pěkným intrem a ještě lepším outrem (v něm byl právě vidět ten ostřelovač). Husky i já jsme byli jediní lidé v jednotce, ostatní se řídila díky UI, taky to podle toho vypadalo :-p a vojáci nám pochcípali...ale my to přežili ve zdraví (téměř) a úkol splnili.