Pán prstenů

Koupil jsem si prsten. Respektive mi ho koupila maminečka (slíbila mi ho onehdá za maturitu a teď mi to bylo připomenuto, když jsem plácnul něco o tom, že si chci koupit nový prstýnek). Chtěl jsem dát fotku, ale bohužel, můj mobilní fotoparát není schopen na tak malou věc ostře zaostřit.

Je to tenký kroužek z chirurgické oceli s nějakým vyrytým ornamentem - je to hrozně kůl věc. Ještě před dvěma lety by mě ani nenapadlo, že bych někdy něco takového mohl chtít. S mojí teorií, že prstýnky a náušničky nosí jenom holky nebo buzíci, však přišel konec na nástavbě, když jsem zjistil (než mi došlo), že to tak není. Nakonec se mi tahle in móda začala líbit a s kamarádkou jsem vyrazili do nějakého klenotnictví nad Mírákem a tam jsem si s 20% slevou koupil můj první prsten. Po maturiťáku jsem si od spolužáka za lidových dvasta Kč koupil další. A teďkon se ke mně dostal další. A líbí se mi, díky tomu, že je tenký a ne tak masivní jako ostatní dva - lépe se mi s ním píše.

Tak...to bude asi tak všechno.