Musím se přiznat, že včera jsem se celý den nacházel v podivné náladě, která mě nutila dívat se na krasavici z Heroes, stáhnout si miliony jejích fotek a dokonce si jí vyzdobit i blog...nevím co to jako se mnou bylo, ale tak už jí tam nechám...hezká je, tak co. Každopádně mi náladu zvedla skutečnost, že večer jsem šel s pár (doslova) kluky z nástavby na akci do Matrixu, kde se hrál jungle (asi),

Koupil jsem si prsten. Respektive mi ho koupila maminečka (slíbila mi ho onehdá za maturitu a teď mi to bylo připomenuto, když jsem plácnul něco o tom, že si chci koupit nový prstýnek). Chtěl jsem dát fotku, ale bohužel, můj mobilní fotoparát není schopen na tak malou věc ostře zaostřit.

Je to tenký kroužek z chirurgické oceli s nějakým vyrytým ornamentem - je to hrozně kůl věc. Ještě před

Včera jsme měli sraz se ZŠ. Některé jedince jsem viděl po delší době (jednoho kluka jsem prakticky od základky neviděl), někteří byli na srazu minulém nebo předminulém, s některými se naštěstí vídám často, někteří nepřišli vůbec.

První část se skládala z bowlingu, kde byl dosud můj osobní rekord 106 bodů. Kdo bowling zná, ví, že takové skóre je k smíchu. Zase na druhou stranu, průměrný

Děkuji všem, kteří pravidelně, nepravidelně, i občas chodí na můj blog. Stejně děkuji čtenářům povídky V rytmu salsy do všudypřítomné osamělosti, těm děkuji hlavně za trpělivost, za to, že mě upozorňují na večerní rolby a za věcné komentáře. A děkuji Ewě Farne, že mi jednou zvýšila návštěvnost o sto procent.

Dneska máme třídní sraz se základkou. Ono to působí jedinečně, ale pravda je taková, že naše zdravé jádro se schází minimálně tak jednou za měsíc v jedné naší hospůdce a jednou za rok (plus mínus) se nás sejde víc zase v jiné naší hospůdce.

Dneska se tedy koná ten větší sraz a hezky nám to vyšlo na pátek třináctého a jelikož se tyhle akce vždycky protáhnou, přehoupne se to i do svátku zamilovaných.