Walome | Walomeho plky

 Tuto povídku brzy přihlásím do Projekt - Kritika. Už jsem k ní dostal spoustu připomínek a nebráním se dalším.

projekt-kritika.b/...

Tmomil

Lasička se ani neodvažoval dýchat. Byl v ložnici Daywena Ryna, nejbohatšího muže ve městě. Krčil se u stěny, oděný do otrhaného šatstva s kápí na hlavě, a mžoural do ustupujícího šera. Začalo svítat. Lasičkovi nezbývalo příliš mnoho času na dokončení toho, kvůli čemu se vloupal do Puškozpytcova domu.

Opatrně našlapoval, když přecházel přes ložnici. Daywen Ryn spal tiše jako nemluvně, ležící přes celou šířku postele, otočený ke zloději zády a s odkopanou dekou.

Lasička si moc dobře pamatoval, kde Ryn schovává jeden ze svých pokladů. Není to tak dávno, co zde mladý zloděj stál jako Puškozpytcův poskok.

Sehnul se u jedné z nízkých skříněk a otevřel poslední zásuvku. V ní leželo to, pro co sem přišel. Veliká zdobená dřevěná kazeta.

Opatrně ji vyjmul z útrob zásuvky a tu tiše zavřel. Když se postavil a otočil, zavadil loktem o svícen stojící na skříňce.

Ve chvíli, kdy těžký kovový předmět spadl na dřevěnou podlahu s hlasitým zaduněním, Lasička už otevíral dveře ložnice a vybíhal na chodbu. S kazetou v podpaží seběhl schody do haly a rozrazil hlavní dveře, které chvíli před tím vypáčil.

Za sebou slyšel dusání kroků a křik, ale neohlížel se. Utíkal probouzející se ulicí. Mimoděk ucítil vůni čerstvého pečiva z nedaleké pekárny, zaslechl kokrhání kohouta a řev dítěte.

A výstřel.

Zloděj zatočil za roh a nepřestával utíkat. Hlavou mu proběhla jediná myšlenka – měl ohromné štěstí, že Puškozpytec minul.

Když Lasička dorazil do svého příbytku v nejšpinavější čtvrti Dretu, zlobil se sám na sebe. Takhle jeho loupež neměla dopadnout. Nemohl riskovat, že by ho kdokoli z Daywenových lidí poznal.

S mírným zasyčením se posadil na prohnilou pelest a nahlédl do obsahu ukradené kazety. Skvělo se v ní dokonalé řemeslné dílo. Pistole s křesadlovým zámkem, s hlavní zdobenou jemnými rytinami a pažbou vykládanou tepaným stříbrem. Na spodku pažby byla do slitiny vyrytá dvě písmena – D. R. Lasička neuměl číst, ale tenhle znak znal moc dobře.

Daywen Ryn. Nejmocnější Puškozpytec východního pohraničí.

Lasička chtěl zbraň prodat co nejdříve. Nerad nechával lup mezi čtyřmi stěnami svého nuzného příbytku příliš dlouho. V Černočtvrti člověk nemohl věřit svým sousedům.

Vyrazil z Dretu směrem ke hranicím s Merijským královstvím. Prodat horké zboží ve městě by bylo příliš riskantní – Daywen by se o obchodu mohl dozvědět a zloděje vypátrat. A náležitě potrestat.