Nebyl jsem zatím v žádném über nóbl podniku. Ale byl jsem v dost podnicích (ať už na straně hosta, nebo na straně obsluhy), které si na nóbl hrají.. A docela by mě zajímalo, kam by člověk musel jít, aby zažil 100 % gurmánský zážitek.

Žijeme v době, kdy stačí natočit kvalitní film a všichni jsou z něj u vytržení. Což má logiku, protože 99% filmů, co jdou do mainstreamových kin, jsou všechny předvídatelné až hanba (krom dalších neduhů). Takže pokud si nechcete vypláchnout hlavu u nějaké žánrovky, nebo se nechcete tlačit s bandou hipsterů v minikině s plastovým pivem v ruce, nemáte šanci zhlédnout normální film.

Pokud někdo koukal na Dva z Queensu tak ví, že jsou tam dvě hlavní postavy, bezdětní manželé Doug a Carrie. A jim se v jedné epizodě rozbije postel. Než jim přivezou novou, potřebují na něčem spát, takže jim jejich přátelé půjčí svoje staré postele, protože si taky právě pořídili nové. A Doug říká: "Je to jako osud, kdyby byl osud trošku nudnej."

Takhle při pondělku by to chtělo názorovýho. Máme po volbách, tak bych se mohl třeba rozčilovat nad výsledkem, nebo polemizovat nad tím, jak moc pozérský jsou facebookové RIP. u lidí, o kterých jsme v minulosti od dotyčných nikdy neslyšeli,

Za chvíli budu samá celebrita. Včera mě kamarád propašoval přes zadní kumbál kina Atlas na předpremiéru (druhou) filmu Annabelle. Hlavní roli zde má herečka Annabelle Wallis, ale film není o téhle Annabelle, ale o panence Annabelle. A vlastně to není ani o panence Annabelle, ale o dívce jménem Annabelle, která tu panenku svírala v náruči, když umírala. A teď straší.