Jeden by si skoro myslel, že po x letech na personálním oddělení budu odborníkem na to, jak má vypadat CV. Ale nejsem. Přečetl jsem jich doslova tisíce a pravda je taková, že jediný můj poznatek je, že není chytré poslat CV psané v růžovém comic sansu.

Tak tahle nepěkná hláška se objevuje všude možně po internetech a čím dál tím víc mě sere. A děsí. Většinou je to v kontextu nějaké nabídky, například hra, komiks, nebo jiná zbytná věc. Dotyčný napíše "jakožto chudý student si to nemůžu dovolit" a tím jeho koment končí.

Co si budem povídat, v těch kinech je to horší a horší. Tupé scénáře, CGI kam se podíváš a nekvalita obrazu v kinech. I přesto se dá najít klenot, který buď výše zmíněné prvky neobsahuje anebo je umí překonat.

Tak jako v roce 2013, jsem se i v roce 2014 dostal hlavně ke starším titulům. Jedinými čerstvými novinkami byly The Last of Us: Left Behind, Far Cry 4 a Never Alone (dvě posledně jmenované jsem ještě nedohrál). Takže budu zase vybírat z toho, co jsem v roce 2014 hrál (seznam zde).

Jako by to včera, co jsem psal bilancování nad rokem 2013. Inu, letí to čím dál tím víc, což není jen fráze, ale opravdu mám ten pocit. Zatímco v pubertě jsem se brodil teenage bahnem a každej měsíc byla depka plná školních a osobních neúspěchů, dospělost nese přece jen zábavnější život. Takže to rychlejc utíká.