Tento blog slouží hlavně proto, abych se odreagoval. Pokud vás to baví číst, tím lépe :)

gina*: Rozhodně se nechci zastávat Dallasu, protože ať to porovnám s čímkoli, je to prostě sračka. Vyrovnají se tomu snad jen další sračky, kvůli kterým natěšené divačky věku 40+ obvolávají televize a dožadují se dalších a dalších dílů (a odmítám, že bych někdy za dlouho v tom věku byla stejná... nene, já si budu stále volat o Gilmorky ). S Dallasem mám spojené dvě věci: moji babičku a - překvapivě? - Bobbyho neuvěřitelně trapně vyřešený návrat mezi živé. Tady bych si dovolila poopravit, že to nebyl nijak promyšlený dějový zvrat... Dallas se zkrátka psal za pochodu, Patrick Duffy chtěl odejít, tak se zbavili jeho postavy... jenomže rozvášněné divačky jeho smrt nepřijaly a údajně bombardovaly tvůrce a zvonily klíčema a kdesi cosi, aby se jim milovaný Bobby vrátil. Takže tak.
A když se ještě vrátím ke své babičce... tak Dallas vlastně nebyl tím nejhorším, na co koukala. Vrchol pomyslného žebříčku televizního děsu této dekády (a podle počtu dílu ještě mnoha dalších dekád) byl nekonečný (ano, tohle slovo je důležité) seriál Tak jde čas...... s tímhle seriálem mám spojené jediné - když se z poměrně realisticky se tvářící soap opery stalo něco, kde jednu z hlavních hrdinek posedl Satan, tak nejspíš není co dodat.

Zpět na článek |