gina*: Pamatuju si úplně první okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že nějaká Avril existuje. Bylo to na kulturní stránce v novinách a byla tam srovnávaná s Alanis. Alanis jsem měla ráda, tak jsem si pořídila Avril, ale přiznávám, že tehdy mě to nijak zvlášť nebralo (zrovna jsem měla nonstop období Nirvany s občasným odklonem k nějaké české klasice, nějaká Avril se tam FAKT nehodila...).
Jako rozjuchaná roztleskávačka s růžovým pruhem ve vlasech se mi líbí, poslední album čas od času poslouchám (ha, Waloumku, překvapený?). Navíc jsme stejně staré a je fajn vědět, že nejsem jediná čtyřiadvacítka uprostřed puberty. Takže... hey hey you you!