Bydlíme v domě a blízko přírodě, občas nás tedy navštíví nevítaný tvor. Pod střechou nám duše kuna, v kuchyni jednou byl skokan a v patře nám pobíhala myš. Sem tam jsem zaslechl nějaké šramcání a svedl to na ptáka v okapu, nebo něco podobného, ale po nalezení bobků a následného emperického ověření přítomnosti mladého hlodavce bylo třeba zakročit.

Jelikož jsme já a přítelkyně oba myš viděli, nemohli jsme na ni jen tak nastražit smrtící pastičku. Myš byla totiž malá a roztomilá. Koupil jsem tedy humánní pastičku, do které se myš po dvou dnech lovení chytila. Bohužel jsme neměli čas ji odnést někam dál, takže jsme ji vyhodili na zahradě. A myš se samozřejmě vrátila zpátky.
To jsme netušili, dokud mě nekousla do prstu. Ano, to jsem takhle jednou spal a najednou mě vzbudila bolest. Vzápětí jsem zase usnul a ráno si nic nepamatoval, dokud jsem si v práci nevšiml, že mi z prstu teče krev. Ihned jsem si googlil, jestli se vůbec může stát, že se "divoká" myš přiblíží takhle blízko k člověku - a může. Každopádně jsem ještě ten den zkontroloval postel a byly tam bobky. Myš patrně vykonávala potřebu a moje ruka ji vyrušila (taky bych byl naštvanej). Samozřejmě následovala výměna povlečení a vytření pod postelí. Sranda skončila. Nastražili jsme i smrtící pastičku.
Měli jsme tedy jak humánní, tak nehumánní pastičky. Myš z obou vyžrala návnadu, ale chytit se nedala - smrtící pastička dokonce byla sklaplá, ale myš a návnada nikde. Do humánní pastičky jsme dokonce nastražili piškot, aby ho myš nemohla skrze úzký v(ý)chod vytáhnout, ale ona si jen vlezla na kraj a postupně ho dokola celý ohlodala.
Jako by nestačilo, že ji krmíme, tak jsme ji také napájeli. To si takhle myš klidně přihopsala ke květináči a začala chlemtat vodu z misky pod ním za nevěřícího pohledu přítelkyně.
I přes roztomilost jsme se vetřelce skutečně potřebovali zbavit. Tak jsme koupili jed na krysy. Včera jsme ji našli u mě v pokoji, jak tumpachově stojí na molitanové desce opřené o zeď a bojí se sešplhat dolů. Byla opravdu hrozně malá a ano, hrozně roztomilá. Na náš pohyb nereagovala, jed očividně působil. Asi nám chtěla dát sežrat, že jsme ji otrávili a přišla nám umřít na očích. Tak jsem ji šoupnul do krabice a odnesl ven, ať aspoň chcípne v trávě u stromku a né tam, kde ji ti oškliví zlí lidé otrávili.

Existuje film Hon na myš, na který jsem si při této historce vzpomněl
| RE: Hon na supermyš | boudicca | 07. 04. 2014 - 19:21 |
| RE: Hon na supermyš | radus | 09. 04. 2014 - 09:16 |
| walome | 09. 04. 2014 - 09:35 |