Bydlení u rodičů

Za poslední měsíc jsem narazil hned na dva články o tom, jak "mladí" vykořisťují své rodiče a bydlí u nich, i když jim táhne na třicet. Já se od rodičů odstěhoval dva roky zpátky a bylo to spíše dílem náhody a štěstí. Ale i tak jsem si poslední rok říkal, že do tý třicítky by mohl vypadnout.

zdroj obrázku :)

 

JENOMŽE kdybych se býval byl neodstěhoval, tak bych možná dál bydlel u rodičů a ve svých 26 letech bych musel číst tyhle články a zamýšlet se nad nima.

Je potřeba si uvědomit rozdíl mezi ideálním scénářem a realitou.
Ideální scénář je takovejhle - rodiče maj dítě, to roste, učí se, učí se, učí se, před třicítkou se doučí, začne vydělávat miliony, odstěhuje se a za určitý čas se role obrátí a dítě začne dotovat rodiče.

Tenhle scénář je podle mě hodně fér a mělo by to tak být. Dalším aspektem jsou vztahy rodině. Pokud se jedná o kvalitní zázemí, tak rodiče jsou v klidu, dítě je v klidu, maká, přispívá na chod domácnosti a vše je ok. Pořád bydlí v pokojíčku s plakátem medvídka Pú a nohy mu čouhaj z metr padesát dlouhý postele, ale nikdo nestrádá a nikdo nic neřeší.

V těch článcích se řešily extrémní případy, kdy dítě bylo nevychovanej spratek (čí je to asi vina) a vydíralo svoje rodiče, který se vydírat nechali. Takhle to přece neni normální. Ve fungující rodině vždy záleží na dohodě. A navíc, kdybyste viděli mojí mamku, když jsem se stěhoval, tak byste si asi nemysleli, že ji vykořisťuju ;)

A pak je tu další skupina, tzv. věční studenti. Věřte mi, nikoho neserou věční studenti víc než mě, ALE řeknu vám jedno. Každej rodič chce mít z dítěte kandidáta věd. Jenomže k tomu je holt potřeba ho nějak podpořit. Nemůžete po něm chtít, aby trávil 8 hodin ve škole a 4 hodiny studiem a pak se divit, že nestíhá ještě makat na full-time a nenosí domů desetitisíce měsíčně. Samozřejmě znám lidi, co zvládaj oboje, a za to mají na jednu stranu můj obdiv (já bych to nedal), na druhou stranu se mi zatím ze všech stran potvrzuje, že studium (samo o sobě) je k ničemu.

Takže co jsem tím chtěl říct - buďme tolerantní :)

Ale je fakt, že do tý třicítky by to asi chtělo ;)