Walking Dead - ubíjející nuda

Humbuk kolem Walking Dead se ke mně donesl až díky televiznímu seriálu. Ačkoli mi přijde, že KAŽDÝ film se zombí tématikou je laciný (to kvůli těm béčkovým zombie kostýmům), nakonec jsem se nechal k jeho sledování přemluvit.

Začátek první série začíná tak nějak... zbytečně zmateně. Zbytečně na efekt. Hlavní hrdina tam kamarádovi popisuje hádku s manželkou, pak ho postřelej, pak se probere v nemocnici a pak se z ní dostanu v době, když už jsou všude zombie - úplně by stačilo nechat ho na začátku probrat se v nemocnici. To by bylo působivější a ne tak zdlouhavé.
První díl trvá hodinu, přičemž patnáct minut sledujeme "toho z Lásky nebeský", jak se snaží vstát z postele a kulhá nemocniční chodbou.

Kdo by to byl řek, tahle nuda zůstává až do konce první série.

Máme tu rozehráno několik dějových linek - hlavní hrdina je typický Mirek Dušín (nebo je tak aspoň zatím profilován), hrdý strážce zákona, prostě texaský šerif, jakého by Američané chtěli mít. Aby dal najevo svou lásku k zákonu a pořádku, neustále nosí uniformu a ten hrozně vtipnej klobouk, kterému jsme se smáli už v devadesátých letech při sledování Walker Texas Ranger. Ale tak co, je to americká kultura/zvyk (upřímně, londýnská stráž má ještě vtipnější klóbrci) a přece jen je to podle černobílého komiksu, kde je třeba od sebe hrdiny odlišit.

Pak tu máme jeho kámoše a zároveň parťáka ve zbrani, kterej mu klátí ženu; potom je tu manželka, která hereckou školu očividně proflámovala (a svého milence brala často s sebou), potom tam je ještě její syn, kterého má (asi) se šerifem a pak tam je asi tak deset dalších postav, ke kterým si nevytvoříte vztah, ani kdybyste chtěli.

Největší problém celého seriálu, je kromě nudy, kontrast - na jedné straně se nám tvůrci snaží předložit reálný scénář (prostě takový psychothriller v zombie apokalypse) a na druhé se zde objeví typická klišé, stokrát omleté kecy a nelogické chování postav + další detaily.

Například hlavní hrdina vidí jednu z prvních zombie, přistoupí k ní a sejme ji revolverem, až ho postříká krev - nevím jak vy, ale já bych se bál, že mě ta krev infikuje - on ne, protože prostě ví, jak se nákaza šíří. Sice se před hodinou probral z komatu, ale ví.
Hlavní hrdina ví všechno. Připomíná ty správné chlapy, kterých je v amerických filmech a seriálech tuna.

Musím ho ale pochválit - herec je z té hlavní party jistojistě nejlepší a "gay image" z Lásky nebeské je zapomenut.

Konec první série byl... nesnáším ty populární zkratky, ale sem se to WTF prostě hodí. Úvod poslední epizody jak vystřižený z LOST, svým způsobem část zápletky taky a konec, kde dobrovolně zemře pár postav a všichni brečej a vzlykaj... trpěl jsem jako zvíře.

Uběhlo mnoho měsíců a já na to utrpení zapomněl a dobrovolně se mrknul na začátek druhé série. A včera si musel přiznat, že tohle prostě nezvládám. Pokud CELÉ TŘI EPIZODY pořád někdo brečí, vzlyká trpí a skučí, tak to fakt není pro mě.

Co mě naprosto rozsekalo byla scéna, kde se k sobě tiskli hlavní hrdina a jeho kámoš jako teplí bratři... kdyby byli teplí, tak okej, ale oni teplí nejsou, takže haluz.

Kapitola sama pro sebe je hysterická manželka/milenka, na tu se fakt nedá koukat. Má asi 30 kg a ošklivej obličej... ale za to má během zombie apokalypsy krásně umytý vlasy, to se musí nechat.

Jako poslední hřeb do rakve je vztah mezi hlavním hrdinou a kámošem - hlavní hrdina neví(?), že mu kámoš klátil ženu a i přesto se k němu chová jak k někomu, koho nemá rád a ani ho nerespektuje - tvářej se na sebe jak kakabusové a nikomu to nepřijde divný. Možná hlavní hrdina něco čuje, co já vím...

No, při hledání obrázků jsem narazil na zajímavý spoiler, ale ani ten pro mě seriál nezachrání. Je to smutný, že mě víc baví Upíří deníky než naprosto objektivně kvalitnější WD, ale Upíří deníky jsou prostě teenage slátanina, která si na nic nehraje. WD se snaží být vážnou a realistickou podívanou a místo toho je to úmorná nuda a pruda.