Tento blog slouží hlavně proto, abych se odreagoval. Pokud vás to baví číst, tím lépe :)

zlomenymec: Nojo, skutečně objektivně můžeš říct máloco (pokud nejsi věřící, kde objektivní věci vycházejí z tvojí víry), mně šlo spíš o to, že pokud chce Koki nějak naplnit svůj život, který ji teď připadá nesmyslný, tak chlastání a hulení asi nebude zrovna nejlepší cesta jak toho dosáhnout.
Mně se právě hrozně líbí ta (původně Platónova) myšlenka, že člověk může svůj život buď utvářet (morfovat ho), nebo naopak, může se "rozplizávat" (a rozplizlej přesně tak, jako jsou lidi, kteří nedělají nic jinýho než že sedí a jedí a čumí na televizi/do monitoru...).
Takže aby život za něco stál, musí v něm být nějaký cíl (podle Platóna samozřejmě filozofování ) s tím, že poživačný život takový cíl být nemůže.
Vidíš, i lidi před 2500 lety řešili stejný problémy jako my

Já si třeba teď vyčítám, že jsem se nikdy nenaučil hrát na žádný hudební nástroj (triangl nepočítám)... nebo je škoda, že jsem se víc nevěnoval španělštině na střední, to si taky vyčítám a snažím se to teď jakž takž dohnat (a moc mi to nejde)

Hele, on "ten věk" může u každýho být různě, nemysli si

Já bych řekl, že je to dobře, že se ohlížíš na to, jak tě vnímají lidi v práci- páč to ukazuje, že jsi zodpovědný. Samozřejmě se tím nesmíš nechat vyloženě ovládat (tahat si práci domů je ZLO), a to nejen kolegy v práci, ale i ostatními. Jakmile se necháš tímhle ovládat, každý se stane tvým soudcem a to je pak na prd.
A řekl bych, že tě nejbližší znají mnohem líp než kolegové z práce (tedy tě hodnotí pravdivěji)

Zpět na článek |