Proč jsem znovuzaložil blog

Odpověď je jasná a sobecká. Pro sebe.

Již tři roky u mě trvá literární krize. Jak se projevuje? Nepíšu. A když píšu, tak bez chuti. Respektive s jen minimální chutí a s nulovým emočním prožitkem. Pamatuji, jak jsem se u psaní i dojal. Stalo se mi to 3x a dodnes si přesně pamatuji u kterých momentů to bylo.

Proč přišla tahle krize? Nevím.

Když mi bylo 15, začal jsem opravdu psát - napsal jsem "román" o čtyřech sešitech A5. Napsal jsem ho během školních hodin a jednou hrozilo, že mi mé dílo zabaví nebo dokonce roztrhají. Dílo přežilo. Tehdy vznikl můj svět - svět magie, ve kterém se naučili vyrábět pušky a i jinak využívat střelný prach. Dnes se tomu říkám steampunk, ale já tomu svému světu rozhodně steampunkový neříkám.

Toto mé dílo bylo plné skřetů, brokovnic a samopalů. Pak jsem si odpočinul u tradiční fantasy a napsal tak jednu povídku ročně maximálně.

Pak jsem se rozepsal. Někdy mezi věky "je mi 15, už by to chtělo nějakou holku" a mezi "je mi 18, už by to FAKT chtělo nějakou holku". To byly asi nejplodnější roky. Ještě u maturity jsem toho dost napsal, ale okolo dvacítky to šlo pomalu doztracena. A ve dvaadvaceti to úplně přestalo.

Občas něco napíšu, ale nemám z toho dobrý pocit. A nejde jen o psaní. Jde hlavně o myšlení. Dřív jsem na psaní myslel pořád, a když říkám pořád, tak tím myslím pořád. Viděl jsem nějakou situaci a hned se mi vyrývala do mozku jako text. Různé životní momenty jsem vnímal jako momenty v knize. Zní to ujetě, ale je to pravda. A já byl spokojenej  - můj reálnej svět stál za prd, ale ten fiktivní byl super. Teď je můj reálnej svět super a ten fiktivní zmizel.

Ale nesouvisí to spolu. To je jediná věc, která mě uklidňuje - že je tu naděje na to, aby oba světy byly super.

A proč jsem si tedy znovuzaložil blog? Abych psal. Hlavně pro sebe, ale třeba i pro vás, kteří se nudí ve škole nebo v práci a sem tam si něco počtou.