Alžbětiny Sosny rulez

Včera jsem byl po brigáděna koncertu ve Vagonu. Hráli tam nějací "boucháme do nástrojů, jak nám to vyjde a řveme do mikráku a myslíme si, že to je zpěv", ale před nimi hráli Alžbětiny Sosny, na které jsem narazil náhodou, když jsem byl na koncertě kamarádky Jitky. No prostě AS mě úplně dostali a já si je včera nenechal ujít i přes znatelnou bolest hlavy (která byla poté ještě znatelnější). Navzdory tomu, že jsem je předtím slyšel jenom jednou, písničky jsem rozpoznal a pamatoval si je, vůbec mi nesplývaly, což se o spoustě klubových kapel říct nedá, všechno mi zní tak nějak stejně.

Každopádně zpěvačka fakt zpívá parádně a kapele to celkově ladí, ačkoliv klávesy mnohdy ani nebyly slyšet a abych byl zcela upřímný, angličtina zpěvačce taky moc nejde. Chápal bych tlačení na pilu co se přízvuku týče, ale výslovnost není nic moc a kamarád dokonce říkal, že tam měla chyby v textu  - zpívala totiž profláklou Knocking on heavens door. A i písnička z filmu Freaky friday nezněla úplně skvěle.

No ale původní tvorbě se nedá vytknout vůbec nic a coveru provařené Nirvany taky ne, protože to má takovou tu atmosféru. Bohužel tam bylo docela málo lidí (na rozdíl od minule) a byli chladný jak led, což je logický, protože bylo devět večer a to lidi nejsou opilí. No já se chvíli po jejich koncertě sebral, protože řvaní do mikrofonu mě fakt nebere, a cestou ven jsem narazil právě na Alžbětu, tak jsem jí tak mezi řečí řekl, že má skvělej hlas a skvěle jim to ladí a že jsou prostě dobrý. A ona prý, že si můžu koupit cd, jestli chci.

Tak jsem si koupil cd a přemýšlel, jak je to dlouho, co jsem si naposledy koupil cd. No a bylo to na jaře roku 2006, a to Evanescence, kteří mě teda zklamali. Takže jsem se dneska při zkoušce z psychologie těšil, až přijdu domu a pustím si je. Tak jsem přišel domu a pustil si je. A vám bych to doporučil taky.

Alžbětiny Sosny - Tobě