Tento blog slouží hlavně proto, abych se odreagoval. Pokud vás to baví číst, tím lépe :)

zuzi: S matikou s Tebou souhlasím, na gymplu jsem se cítila podobně. Přemáhat odpor se mi nedařilo, tož mě vylili...
A ta klepavá ruka - to není žádná legrace, když si to zafixuješ, hrozně blbě se toho zbavuje. Je to jako boj s bubákem. Znáš Harryho Pottera? Ten díl, jak se Ron hrozně bojí pavouků, bubák, se kterým bojuje se samozřejmě změni v pavouka - kdo by to byl řekl. A on, aby nad ním vyhrál, ho musí hrozně zesměšnit. Takhle se bojuje i se strachem, že vyleješ latéčko. Nejvíc se bojíš, že se Ti rozklepe ruka, poleješ se a bude trapas, ne? Tak to zkus převést do naprosté absurdity. Vymysli, co nejtrapnějšího by se vůbec mohlo v té situaci stát a zkus si opravdu přát, aby se to stalo. Připrav se na to. Zkus zrealizovat největší možný trapas v dějinách lidstva, kde hlavní roli hraje laté a klepající se ruce... A schválně, jestli se Ti to povede. Nejčastějším výsledkem je, že jako na potvoru se Ti ruka ani nehne.

Zpět na článek |