Další skalp

Po autogramu Neomillnerky mám další. Šel jsem totiž včera na JFK con (o tom jindy), kde se ukázalo několik autorů fantastické (od slova fantastika, ne, že by to bylo super - já to nečetl, tak nevím) série JFK. Mezi nimi byl již starý známý Jiří Walker Procházka, dále Vlado Ríša (chlapík v nejlepších letech, vskutku zajímavá persóna - editor, překladatel, šéfredaktor Ikarie (tenhle post převzal od Ondřeje Neffa) a samozřejmě spisovatel) a v neposlední řadě Miroslav Žamboch, který na con nakráčel s dvaceti minutovým zpožděním.

Na sobě měl růžovou košili, úsměv od ucha k uchu a vlasy na ježka. Věděl jsem jak vypadá, protože jsem si asi před šesti lety našel jeho fotku na netu - a od té doby vypadá furt stejně, včetně sestřihu. Musím říct, že navzdory informaci, které se ke mně dostala (že je to náfuka), na mě působil příjemným dojmem, alespoň co se týče v přístupu k publiku. Možná, že uvnitř skupiny projeví arogantní chování, ale to mi můžu být vlastně jedno. Trochu mě vyděsila skutečnost, že se mi fakt líbil. Sympaťák. Mluví teda spisovně (šak je to taky Moravák), ale na to si člověk rychle zvykne. Nevýhodou byl jeho hlásek jako konipásek, ale nakonec se docela rozmluvil a řekl i něco zajímavého a vtipného.

Čtyřhodinové sezené proběhlo poměrně rychle, posledné hodinu už jednotlivý účastníci dostávali menší prostor a trochu se spěchalo. Přemýšlel jsem tak o tom, že tahle "generace" spisovatelů tu asi bude ještě pár let, ale řekl bych, že už se pomalu musí přiblížit nová éra. Přeci jen všem těm Procházkům a Žambochům už je přes třicet, nová krev sice přichází a vlévá se mezi ně, ale je možné, že za pár let přijdou noví. Mladší. A ti se nezakecaj.

Nashledanou.