Křičím a brečím

Navzdory nadpisu je tohle relativně optimistický článek. Strávil jsem velmi pěkný víkend. Někdy v pátek jsem se probudil s pocitem, že hlavou můžu hýbat jen na jednu stranu. V sobotu ráno to bylo ještě veselejší - to jsem tou hlavou nemohl hýbat už vůbec. Ale tak nevadí, stejně jsem měl v plánu korekci jednoho mého fantasy příběhu (dále tomu budu říkat román, ačkoliv nevím, jestli to splňuje definici románu...ale faktem je, že dneska je román všechno, co má víc jak sto stránek, takže...jen nevím, jestli ta forma je vyloženě románová...ale to je jedno, prostě román), který budu na konci dubna posílat do jedné literární soutěže. Na těhletěch soutěžích mi vadí jedna věc, ačkoliv jí chápu - vy tam něco pošlete a oni pak jenom někde vyvěsí výsledky. A tím to končí. Já jako chápu, že když jim tam přijde třeba sto románů o minimálně 250 normostranách (což je tak plus mínus 80 A4), tak nemůžou ke každému napsat svůj názor a poslat ho autorovi, ale zase takhle tam člověk něco pošle a neví...teda, ví, že nevyhrál, ale to je tak všechno. Každopádně letos budu posílat jak román, tak povídky, takže v tom byl musel být *cert* aby něco nevyšlo ;-)

Každopádně jsem u toho seděl od rána do večera. Má to něco přes sto A4, jsou tam asi tři místa, která nejsou vůbec uvěřitelná, minimálně jedno klišé (no, vlastně dvě) a minimálně dvě tři kvalitní zápletky...a pak to okolo je jen taková majda :-D Ne vážně, skromnost stranou - je to dobrý. Je tam ale bohužel pár slabých momentů a já mám takovou hloupou zásadu nic nepřepisovat, pokud to teda nemá něco společného s dějem (jako se mi jednou stalo, že vzhledem k mapce, kterou jsem si kdysi nakreslil, unášela řeka hlavního hrdinu proti proudu...ale tak to jsem překreslil mapku). Takže tyhle místa tam prostě zůstaly.

Sobota skončila návštěvou kamaráda ze základky, který má PS3 a vzhledem k tomu, že v každém mladém muži (jako já) je trocha toho chlapce, tak jsem byl celý u vytržení z Far Cry 2 - hejbe se tam travička, keříčky, běhají tam zvířátka...střílečka asi jako každá jiná, ale moc pěkná...no a když tam hodíte molotov na chajdu, tak ta začne hořet, pak začne hořet tráva, strom vedle atd. Po návratu domů jsem si pustil Holku na roztrhání.

V neděli jsem se zase vrhl na román, zbývalo už jen pár kapitol, krk polevil, já se nakonec uchýlil ke přepsání jedné dějově nejasné epizodky a pak si to hezky uložil, hodil do normostran, jestli to jako má víc než 250. Bezpečně. By mě zajímalo, jestli kdyby tam někdo poslal román o 1000 stranách, jestli by to někdo četl...no, moje věc má něco okolo 320 normostran, což je si myslím tak akorát. Navíc literární hodnota díla je nevyčíslitelná, takže neni vo čem.

No a dneska přijdu domů ze školy s tím, že si to vytisknu a předám kamarádovi, který je v čeština zdatnější než já a navíc jsem se mnohdy přesvědčil, že ostatní vidí chyby a překlepy, které já ani po pátém přečtení neobjevil - ono totiž, i když jsem toho napsal za život docela dost, tak si spoustu míst pamatuju téměř slovo od slova a prostě je mimoděk čtu nepozorně, protože stejně vím co tam je.

A zase abych četl jen kvůli korektůře...haha, nechci, aby se z mého psaní stalo něco, co by mě prudilo, takže si to prostě čtu jen tak pro radost a když vidím chybku, hned jí opravím.

Takže přijdu k tiskárně, prozíravě dám tisknout prvních dvacet stran, protože moc dobře vím, že naše tiskárna má takové veselé momenty, jakože si vezme dva listy najednou nebo zapomene na nějakou stránku a hledej to pak...prvních 20 stran v pohodě. Dal jsem tisknout dalších dvacet stran (na tu nejhorší kvalitu) a co se nestane - začne mi to tisknout slabé černé proužky. To by se jeden pos... Člověk na tom měsíce nic netiskne, pak něco potřebuje relativně rychle a samozřejmě to nejde, jak jinak. Takže jsem hned mrknul na net a barva stojí šest stovek. Děkuju pěkně.

Takže před salsou vyrazím snad ještě pro barvu. Do obchodu, který úplně nesnáším, protože se tam všichni tváří jak největší znalci pc techniky na světě a musíte jít nejdřív do patra, tam si říct, co jako chcete, oni vám to vytisknou, pak to jinde zaplatíte, pak si to jdete jinam vyzvednout a pak konečně jdete domu - a to tam ještě nedávno...no, už to bude přes rok... zavedli takové to číslování jako v bance...to z toho dělá ještě sterilnější prostředí než to bylo před tím...ale zase je tam levno, ačkoliv černý toner za 600 stovek...no nevím, nevyznám se v tom, tak se mrknu ještě někam...ale já to potřebuju rychle, takže co mám dělat, že jo.

Inu, tak já vyrážím.

Jo a taky tam neberou karty. Ale tak já rád plátím sedm korun za to, že si vyberu peníze z bankomatu.