Onehdá jsem byl v Luxoru a vidím tam knihu s pěknou obálkou ve slevě za 140, po studentské slevě za 130. Přečtu si anotaci, první větu a neni v očem. Ihned jsem se do knížky začetl a musím říct, že bych nelitoval zaplatit ani doporučovanou cenu 300 kč...
Na začátek je třeba říct, že tohle byla má první kniha, která se odehrávala na konci devatenáctého století - četl jsem fantasy knihy a knihy odehrávající se ve 20. či 21. století, ale nikdy se mi nepodařilo číst něco jiného. Jakožto historický ignorant jsem se bál, že si nedokážu děj zařadit do reálií, ale nakonec se mi to podařilo.
Kniha je velmi svižně napsaná - střídá se zde ich forma a er forma a minulý a přítomný čas, takže všechno rychle odsejpá, kapitoly jsou větinou krátké (3-9 stran) a autorka nenudí s dlouhými nic neříkajícími popisy. Nějakých 25% děje se odehrává na cestě přes zasněženou jižní Kanadu. Jedná se o nejzajímavější části knihy, kdy si člověk uvědomí, že cestování do pár mil vzdálené osady nebyla v zimě taková sranda jako dneska.
Dalším kladem je poutavost většiny dějových linek - snad jen jedna mi tam přišla zbytečně rozvláčná (ale ta je naštěstí krátká). Stejně zbytečné mi přišly dvě nebo tři kapitoly, které příběh neposunuly v žádném směru dál, jen trochu víc zobrazily něco, co už čtenář stejně věděl. Ale ani tak jsem se nenudil.
Navzdory názvu není v knize o vlcích téměř ani zmínka. Cítil jsem se tedy trochu oklamán. Ale pořád lepší, než kdyby vlci například doplavali doprostřed jezera pro topícího se chlapce nebo podobný nesmysl :-) Vlčí něha je název spíše metaforický a má smysl, ačkoliv jak říkám, čekal jsem větší vlčinu.
Děj začíná vraždou v malé vesnici odříznuté od světa. Vražda do vesničky přiláká vyšetřovatele a další pochybné existence, kteří s jinak stereotypním stylem života vesničanů dost zamávají. Autorka rozehrála na malém prostoru mnoho dějových linek a pověsila na zdi spoustu pušek, ze kterých se nevystřelilo. Proto jsem se cítil velmi špatně, když mi došlo, že do konce mi zbývá 20 stran a není zkrátka šance, že by se vše mohlo nějak dovyřešit. Zároveň mě to trošku naštvalo, ale zároveň jsem byl rád - protože v životě je to taky tak. Stává se spousta drobností, které nikam nevedou.
Ich forma sleduje tak čtyřiceti letou ženu, která se bojí o nevlastního syna natoli, že se vydává na strastiplnou cestu nemilosrdnou divočinu. Nakonec však zjistí, že divočina není zdaleka tak špatná a prohnilá, jako lidé. Je zvláštní, že někde v polovině knihy se dozvíme, kdo může za onu vraždu a až na posledních stránkách se dočkáme vyvrcholení, které mi k atmosféře knihy příliš nesedlo. Všechno to skončilo tak nějak najednou a podle mě by si kniha zasloužila ještě pár stránek navíc.
Děj se mi zamlouval, jen tam možná bylo příliš mnoho "náhod". Spoustu postav se objevilo ve správnou dobu na správném místě, a to není příliš kvalitní vizitka pro schopnost autorky.
Ovšem i přes malé drobnůstky jsem se u knížky bavil, jako dlouho ne. Místy by to chtělo větší hloubku u popisu stylu života, ale zase bylo příjemné, že mě nikdo nenudil historickými skutečnostmi. Nejedná se tedy o historický román (to ani náhodou), ale prostě "jen" o román. Je to hezky napsané, poutavé, všechny dějové linky mají něco do sebe a trocha té dramatičnosti na konci ve mě zanechala malinko hořkou pachuť - co ž je taky klad.
Každopádně doporučuji - na dlouhé zimní večery ideální volba.